..... Pokud časem zvládneme „učivo vyšší pomocné školy“ v oboru fotografie, a naučíme se přišroubovat foťák ke stativu, zjistíme, že je lépe dlouhá ohniska fixovat v těžišti soustavy, než za bídnou matici na kameře, vstřebáme moudrosti typu „předsklopení zrcátka“ a postupně vystoupáme do výšin tajemného „Know Houna“ používání sofistikované funkce „tichého snímání při živém náhledu“, kterým při nastavením „na 1. lamelu elektronicky“ atakujeme dokonalost samu .........
Roku 2010 jsem tuto metodu focení doporučil (Bylo to myslím na Prague Photo v Mánesu) i O. Neffovi:
https://digineff.cz/kamaradova-rada/
Anebo „všechno je jinak“ ....... jak pravil klasik .... „šalba kurevná“
Tak nějak +- do ohniska 200mm je to skutečně (pokud máme dostatečně pevný stativ) OK.
S prodlužujícím se ohniskem se však začíná postupně objevovat od horního (reálně spodního) okraje snímku dvojitá kontura na kontrastních hranách – „stržení záběru“
Na testovacím snímku je postupně 6 expozic s časem od 1/40 do 1/125 sekundy (první číslo v názvu snímku). Kliknutím zvětšíte na 100%
Canon 6D, Rubinar 10/1000 mm (můj speciální tuning), stativ Gitzo GT5541LS, hlava Manfrotto # 400.
Testovací fotografie jsou na výšku (moje standardní poloha pro panoramování), tudíž rozjebnutí je patrné zleva do prava (foťák natočen doleva). Z mnoha testů s různými zrcadlovkami jsem došel k výsledku, že rozsah použitelných (perfektní výsledek) expozičních časů je od ∞ do 1/30 a potom až cca. od 1/2000 sec. Nejvíce je postižen vrch (reálně spodek – tam kde impulz 2. lamely škodí nejdéle), spodek (vrch) snímku je netknutý. Další testy prokázaly, že v tomto případě (nefouká – li zrovna silný vítr), paradoxně, na pevnosti stativu příliš nezáleží! Různou měrou může pomoci zapnutá stabilizace v objektivu (pokud je jí vybaven), nečekejme ale 100% účinek.
2. (mechanická) lamela při svém startu (zrychlení) vyvolá dle zákona akce a reakce nejen pohyb sestavy na opačnou stranu, než vystřelí lamela, ale též jakousi „rázovou vlnu“, na kterou je každý stativ "krátký". Položení foťáku na pevnou zem a zatížení např. pytlem písku zlepší tuto tristní situaci jen v řádu jednotek až nižších desítek procent! Poměr časového úseku zcela klidné expozice vs. cca 1/200 sekundy zavírání 2. lamely určuje míru znehodnocení snímku. Např. při 1/50 je to 4:1 ve prospěch kvality a 1/200 je u 6D logicky postižena nejvíce.
Teď jak sto.hoven .... ?!?
1. pomocí ND filtru zredukovat expozici pod 1/50 (ideálně pod 1/30 sec.)
2. zbavit se zrcadlovky a pořídit bezzrcadlo s funkcí plně elektronické závěrky.
Možnost č. 1 má však svá úskalí – je to (pokud není ideálně klidná atmosféra) tak trochu vytloukání klínu klínem, neb dlouhá expozice zvyšuje neostrost způsobenou „vlněním“ vzduchu (seeingem). Pomocí mnoha expozic a příslušného SW lze však seeing „přeprat“,což je ale ten pravý „cup of tea“ právě pro bezzrcadla s jejich rychlou EL závěrkou. Bohužel pro „Full Spectrum“ modifikaci se bezzrcadlovky příliš nehodí, neb jejich senzor obsahuje stovky odlišných pixelů v řadách (pro fázový AF), které jsou softwarově zneviditelněny pouze pro oblast vizuálního spektra, nikoliv však pro rozšířené UV a IR spektrum
...... Tak a to je pro dnešek vše ..... další mé tajemství vyvoslím, až zase budu mít čas, chuť a náladu (a až taky něco novýho vyfotím – tentokrát to budou fotografie v kombinovaném UV+IR spektru
Komentáře
Paradoxně zatím netestovali "obyčejné Sko", které podle všech nabízí rozumnější mix obrazové kvality.. http://www.photonstophotos.net/Charts/PDR.htm
Ať se daří, těším se na další výsledky Vaší práce.
PJ
Řešit neustále kontraproduktivní ND filtry pro dlouhý skla na kuchlým 6D mne už přestává bavit..........
Uvolnění primáru, natvrdo (bez vůlí) přilepeného silikonem k duralovému prstenci, který má cca desetinásobnou tepelnou roztažnost než Pyrex, je tak (časově) 3-5% nezbytného tuningu, vedoucího ke kvalitě zobrazení na hraně difrakčního limitu.
Možná o tom někdy napíšu podrobnou studii. Zatím si to ale nechám jako „privátní knouhouno“ :-)